Tarhoňa

Tarhoňa (také tarhonya, maďarsky tarhónya) jsou drobné kuličkovité těstoviny z pšeničné mouky a vajec, typické pro maďarskou a českou kuchyni.

Historie

Tarhoňa má kořeny v turecké kuchyni – slovo pochází z tureckého tarhana (sušené kuličky z těsta a jogurtu). Do Uher se dostala za osmanské nadvlády v 16.–17. století a postupně se přizpůsobila místním surovinám. V Česku se rozšířila jako součást společného rakousko-uherského kulinářského dědictví.

Příprava

Tradiční výroba: z mouky, vajec a sůli se vypracuje tuhé těsto, které se strouhá přes struhadlo s velkými otvory nebo protlačuje sítem. Vzniklé kousky se suší na vzduchu nebo v troubě. Průmyslově vyráběná tarhoňa se tvaruje extruzí a suší.

Vaření

Tarhoňa se připravuje odlišně od běžných těstovin:

Na pánvi se rozehřeje sádlo nebo máslo
Přidá se suchá tarhoňa a opeče dozlatova – tento krok je klíčový pro oříškovou chuť
Zalije se vodou nebo vývarem a vaří pod pokličkou, dokud nevsákne tekutina (asi 15–20 minut)

Výsledkem jsou nadýchané, lehce křupavé kuličky s plnou chutí – na rozdíl od pouhého vaření ve vodě.

Podávání

Jako příloha k guláši – nejklasičtější kombinace
K dušenému masu s omáčkou
Tarhoňa na cibulce – s osmaženou cibulkou a paprikou, samostatný pokrm
S houbami a smetanou

Tarhoňa v Česku

V české kuchyni se tarhoňa etablovala jako oblíbená příloha vedle rýže, knedlíků a brambor. Průmyslově ji v Česku vyrábí několik firem a je běžně dostupná v supermarketech.