Řasa

Řasy v kulinářském kontextu zahrnují mořské i sladkovodní druhy využívané jako potravina, přísada nebo doplněk stravy. Největší tradici mají v japonské, korejské a jihovýchodní asijské kuchyni.

Mořské řasy v kuchyni

Nori

Tenké sušené listy z červených řas rodu Porphyra, tmavě zelené až černé barvy. Nejznámější využití je obal sushi a onigiri. Opražené a osolené nori (ajitsuke nori) se jedí jako snack k rýži. Japonsko je největším konzumentem nori na světě.

Kombu

Široké pásy sušené hnědé řasy rodu Laminaria. Základ japonského vývaru dashi — kombu se louhuje v horké vodě a uvolňuje glutamát, který dodává vývaru charakteristickou chuť. Používá se také k vaření fazolí (změkčuje je) a k výrobě tsukudani (řasy vařené v sójové omáčce).

Wakame

Jemná zelená řasa s hedvábnou texturou. Přidává se do miso polévky, řasových salátů (sunomono) a marinád. Po namočení v vodě nabobtná na několikanásobek objemu.

Hijiki

Tmavé, tenké proužky se zemitou chutí. V japonské kuchyni se dusí se sójovou omáčkou, sladkým mirinem a zeleninou.

Sladkovodní řasy

• Spirulina — modrozelená mikrořasa, prodávaná jako prášek nebo tablety; bohatý zdroj bílkovin, železa a vitaminu B12
• Chlorella — zelená mikrořasa s vysokým obsahem chlorofylu, používaná jako doplněk stravy

Řasy v evropské kuchyni

V Irsku a Walesu se řasa dulse (Palmaria palmata) jedí po staletí — sušená jako snack, smažená jako chipsy nebo přidávaná do polévek. Bretaňská kuchyně využívá řasy do másel, sůlí a rybích pokrmů.

Nutriční hodnoty

Řasy jsou zdrojem jódu, minerálních látek, vlákniny a antioxidantů. Některé druhy (nori, spirulina) obsahují významné množství bílkovin. Obsah jódu může být u některých řas (zejména kombu) velmi vysoký — nadměrná konzumace může zatížit štítnou žlázu.