Akce

Sýr: Porovnání verzí

Z WikiFood Recepty

Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
 
(Není zobrazeno 6 mezilehlých verzí od stejného uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
'''Sýr''' je mléčný výrobek, který obsahuje mléčnou bílkovinu, tuky a ostatní složky mléka.
== Výroba ==
Sýr se vyrábí srážením mléka syřidlem nebo kyselinou mléčnou. V některých případech může být ke sražení mléka použita i kyselina, jako vinný ocet nebo citrónová šťáva. Používá se mléko kravské, ovčí, kozí i mléko jiných savců (buvolí nebo třeba i velbloudí). Různé druhy a příchuti sýrů jsou výsledkem použití mléka různých savců nebo různým procentem tuku v sušině, použití určitých druhů bakterií a plísní nebo různou délkou zrání a jinými postupy při zpracovávání. Další faktory zahrnují skladbu potravy zvířat a také přidávání chuťových přísad jako jsou bylinky nebo koření. Chuť může být ovlivněna také pasterizací mléka.
== Náhražky sýrů ==
V současnosti se na trhu začaly objevovat imitace sýrů (tzv. "alternativní sýry"), které se vyrábějí nejčastěji z kaseinů, z rostlinného tuku, soli a vody. Mléčná bílkovina bývá nahrazena bílkovinou rostlinnou nebo škroby, což zlevňuje výrobek. Tyto náhražky mají ovšem se sýry pramálo společného, mají naprosto odlišnou chuť i vůni, možnosti jejich zpracování jsou omezené.
== Konzumace ==
Sýr se požívá syrový, vařený, pečený, uzený i smažený, samotný nebo s různými přílohami. Může být ale i součástí různých omáček nebo zálivek.
== Dělení sýrů ==
Na celém světě se vyrábí stovky typů sýra. Existuje více různých systémů dělení sýrů.
=== Dle způsobu srážení ===
* '''tvarohové (kyselé) sýry''' – do upraveného mléka se přidá zákys, malé množství syřidla (není nutné), dochází ke srážení působením kys. mléčné. Sraženina po několika hodinách tuhne. Sraženina se vypouští do tvarožníků – klasická výroba, nebo se odstřeďuje na tvarohářských odstředivkách. Potom se tvaroh vychladí a dále zpracovává. Syrovátka která vzniká pří výrobě tvarohů se většinou používá pro krmné účely.
* '''sýřené (sladké – přírodní) sýry''' – Do upraveného mléka ohřátého na cca 31 °C se přidá smetanový zákys, pomocné kultury a syřidlo, mléko se začne srážet a tvoří se syřenina (cca 30–60 min). Ta se postupně krájí, vytužuje, přidává se prací voda, dosouší a potom se vypouští do lisovacích van. Lisuje se cca 1–2 hodiny, u některých sýrů až 20 hodin. Vylisovaný sýr se solí 2–3 dny v solné lázni. Po vysolení se zabalí do zracího obalu a nechá se zrát ve zracích sklepech. Délka a teplota zrání je různá podle druhu sýra.
* '''tavené sýry''' – z přírodních sýrů, tvarohu, sušeného mléka, sušeného podmáslí, másla – příp. rostlinného tuku, kaseinu. Suroviny se rozemelou, přidá se tavící sůl a směs se taví ve speciální tavičce.
=== Dle tvrdosti ===
* '''čerstvé sýry''' – nemají kůrku, nedávají se zrát; mají konzistenci podobnou tvarohu
[[Lučina]], [[žervé]], [[ricotta]], [[cottage]], [[mascarpone]]
* '''měkké sýry''' – zrají krátce, obsahují menší množství vody a tuku
[[smetanový sýr]], [[brynza]]
* '''plísňové sýry s bílou plísní na povrchu''' – obsah tuku 40–60%
[[Brie]], [[Hermelín]], [[Camembert]]
* '''polotvrdé sýry''' – zrají déle, dobře se krájí, obsahují méně vody
[[Čedar]], [[Gouda]], [[Eidam]], [[Ementál]], [[Raclette sýr]], [[Cantal]]
* '''tvrdé sýry''' – zrají dlouho, nízký obsah vody, obsah tuku až 50 %, dobře se strouhají
[[Parmezán]], [[pecorino]]
* '''tavené sýry''' – vyrábí se z jednoho nebo více druhů sýrů (tvrdých i měkkých) pomocí tavicích solí. Jsou trvanlivé, většinou různě dochucované
=== Dle obsahu tuku v sušině ===
* '''vysokotučné''' – nad 60 %
* '''smetanové''' – 50–60 %
* '''plnotučné''' – 45–50 %
* '''tučné''' – 40–45 %
* '''tříčtvrtětučné''' – 30–40 %
* '''polotučné''' – 20–30 %
* '''nízkotučné''' – do 10 %
=== Některé druhy sýra ===
* [[Abondance]]
* [[Balkánský sýr]]
* [[Beaufort]]
* [[Bleu d'Auvergne]] – sýr s modrou plísní
* [[Bresse Bleu]] – sýr s bílou i modrou plísní
* [[Buchette]] – kozí sýr
* [[Brynza]]
* [[Chavroux]] – čerstvý kozí sýr
* [[Comté]]
* [[Cottage]]
* [[Eidam]]
* [[Epoisses]]
* [[Gorgonzola]] – tučný italský sýr ostřejší chuti, prorostlý vnitřní modrou plísní
* [[Jadel]] – český pletený pařený ovčí sýr
* [[Mozzarella]]
* [[Niva]]
* [[Olomoucké tvarůžky]]
* [[Oštěpek]]
* [[Parenica]]
* [[Roquefort]]
== Reference ==
''V tomto článku byly použity texty z článku [https://cs.wikipedia.org/wiki/Sýr Sýr] na české Wikipedii.''
[[Category:Sýry (suroviny)]]
[[Category:Sýry (suroviny)]]
[[Category:Nedokončeno]]

Aktuální verze z 25. 10. 2018, 19:28

Sýr je mléčný výrobek, který obsahuje mléčnou bílkovinu, tuky a ostatní složky mléka.

Výroba[editovat]

Sýr se vyrábí srážením mléka syřidlem nebo kyselinou mléčnou. V některých případech může být ke sražení mléka použita i kyselina, jako vinný ocet nebo citrónová šťáva. Používá se mléko kravské, ovčí, kozí i mléko jiných savců (buvolí nebo třeba i velbloudí). Různé druhy a příchuti sýrů jsou výsledkem použití mléka různých savců nebo různým procentem tuku v sušině, použití určitých druhů bakterií a plísní nebo různou délkou zrání a jinými postupy při zpracovávání. Další faktory zahrnují skladbu potravy zvířat a také přidávání chuťových přísad jako jsou bylinky nebo koření. Chuť může být ovlivněna také pasterizací mléka.

Náhražky sýrů[editovat]

V současnosti se na trhu začaly objevovat imitace sýrů (tzv. "alternativní sýry"), které se vyrábějí nejčastěji z kaseinů, z rostlinného tuku, soli a vody. Mléčná bílkovina bývá nahrazena bílkovinou rostlinnou nebo škroby, což zlevňuje výrobek. Tyto náhražky mají ovšem se sýry pramálo společného, mají naprosto odlišnou chuť i vůni, možnosti jejich zpracování jsou omezené.

Konzumace[editovat]

Sýr se požívá syrový, vařený, pečený, uzený i smažený, samotný nebo s různými přílohami. Může být ale i součástí různých omáček nebo zálivek.

Dělení sýrů[editovat]

Na celém světě se vyrábí stovky typů sýra. Existuje více různých systémů dělení sýrů.

Dle způsobu srážení[editovat]

  • tvarohové (kyselé) sýry – do upraveného mléka se přidá zákys, malé množství syřidla (není nutné), dochází ke srážení působením kys. mléčné. Sraženina po několika hodinách tuhne. Sraženina se vypouští do tvarožníků – klasická výroba, nebo se odstřeďuje na tvarohářských odstředivkách. Potom se tvaroh vychladí a dále zpracovává. Syrovátka která vzniká pří výrobě tvarohů se většinou používá pro krmné účely.
  • sýřené (sladké – přírodní) sýry – Do upraveného mléka ohřátého na cca 31 °C se přidá smetanový zákys, pomocné kultury a syřidlo, mléko se začne srážet a tvoří se syřenina (cca 30–60 min). Ta se postupně krájí, vytužuje, přidává se prací voda, dosouší a potom se vypouští do lisovacích van. Lisuje se cca 1–2 hodiny, u některých sýrů až 20 hodin. Vylisovaný sýr se solí 2–3 dny v solné lázni. Po vysolení se zabalí do zracího obalu a nechá se zrát ve zracích sklepech. Délka a teplota zrání je různá podle druhu sýra.
  • tavené sýry – z přírodních sýrů, tvarohu, sušeného mléka, sušeného podmáslí, másla – příp. rostlinného tuku, kaseinu. Suroviny se rozemelou, přidá se tavící sůl a směs se taví ve speciální tavičce.

Dle tvrdosti[editovat]

  • čerstvé sýry – nemají kůrku, nedávají se zrát; mají konzistenci podobnou tvarohu

Lučina, žervé, ricotta, cottage, mascarpone

  • měkké sýry – zrají krátce, obsahují menší množství vody a tuku

smetanový sýr, brynza

  • plísňové sýry s bílou plísní na povrchu – obsah tuku 40–60%

Brie, Hermelín, Camembert

  • polotvrdé sýry – zrají déle, dobře se krájí, obsahují méně vody

Čedar, Gouda, Eidam, Ementál, Raclette sýr, Cantal

  • tvrdé sýry – zrají dlouho, nízký obsah vody, obsah tuku až 50 %, dobře se strouhají

Parmezán, pecorino

  • tavené sýry – vyrábí se z jednoho nebo více druhů sýrů (tvrdých i měkkých) pomocí tavicích solí. Jsou trvanlivé, většinou různě dochucované

Dle obsahu tuku v sušině[editovat]

  • vysokotučné – nad 60 %
  • smetanové – 50–60 %
  • plnotučné – 45–50 %
  • tučné – 40–45 %
  • tříčtvrtětučné – 30–40 %
  • polotučné – 20–30 %
  • nízkotučné – do 10 %

Některé druhy sýra[editovat]

Reference[editovat]

V tomto článku byly použity texty z článku Sýr na české Wikipedii.